Kolokvium 2021

Třetí ročník kolokvia Vizualita - věda - vnímání jsme se rozhodli zaměřit na problematiku "Záhady zrození". Zajímalo nás zobrazování embryonálního vývoje, a to nejen lidského, ale i zvířecího v časech minulých i současných. A to jak v rámci dosahování a prezentace vědeckého poznání, tak v rámci široce pojaté umělecké reflexe tohoto tajuplného, o to ovšem poutavějšího fenoménu. Program jsme obohatili i o představení starých porodnických atlasů (Jiří Černý) a o komentovanou prohlídku Muzea moderního umění (Universum: Human Records). V odpoledním bloku jsme přivítali i zahraniční hostku - Janinu Wellmann, která představila novou epistemologii "rytmu", která do biologického zkoumání vstoupila v 19. století.

Koho uvidíte, co uslyšíte

Daniela Tinková: Mít oči na špičkách prstů

Medici versus báby, vizuální versus haptické ve výuce porodnictví na pražské univerzitě v 18. a 19. století

Příspěvek se bude věnovat problematice vizuality ženské anatomie a embryogeneze v počátcích univerzitní výuky porodnictví na pražské univerzitě ve 2. pol. 18. a 1. pol. 19. století. Reformy zdravotnictví a lékařského vzdělávání ustavily na lékařských fakultách a chirurgických lyceích českorakouských "dědičných zemí" poprvé porodnictví jako univerzitní obor. Ten byl určen jak mužským posluchačům medicíny a chirurgie, tak ženským adeptkám, (budoucím) porodním bábám, které tak vůbec poprvé vstoupily na univerzitní půdu. Vedle sebe se tak ocitly dvě radikálně odlišné skupiny posluchačstva. Na jedné straně mladí muži s klasickým středním i vyšším vzděláním a teoretickou lékařskou průpravou, ale bez praktických zkušeností z porodnictví (a obecně zjevně s minimálními empirickými znalostmi ženského těla). Na straně druhé zpravidla starší, poloanalfabetní ženy bez předběžného vzdělání, ovšem často s mnohaletou porodnickou "praxí" z venkovského či maloměstského prostředí, navíc zpravidla samy mnohonásobné matky.
Odrážel se tento genderový rozdíl v odlišné didaktice, v zacházení s výukovým a obrazovým materiálem, ve způsobu vysvětlování "skrytých" procesů a jevů? Jaké materiály byly vůbec při výuce využívány?
Jako materiál nám poslouží zejména oficiální učebnice platné v českorakouských zemích (učebnice J. N. Crantze, R. Steideleho, později učebnicové série A. J. Jungmanna), ale i reflexe vyučujících samotných, zejména Johanna Melitsche a Antonína Jana Jungmanna.

Janina Wellmann: Folding into being. Embryology and the epistemology of rhythm

Historians of science have often noted that the establishment of biological knowledge around 1800 was part of a general cultural-epistemological change characterized by the 'dynamization' or 'temporalization' of nature. In my paper I will suggest an alternative historiographical perspective. I will argue for the central role of rhythm and rhythmical patterns in the emergence of a new understanding of biological development. In particular, it was the establishment of a new 'epigenetic' iconography which enabled the conceptualization of developmental processes in terms of gradual, continuous change. In my talk I will focus on the work of two of the founders of modern embryology, namely Christian Heinrich Pander (1794-1865) and Karl Ernst von Baer (1792-1876).

Filip Jaroš: Lidská mláďata se rodí do sociálního uteru: fragmenty z bio-sociálního myšlení Adolfa Portmanna

Adolf Portmann (1897-1982) se proslavil jako zoolog a antropolog, jehož biologické myšlení je formováno evolučním pohledem na zvířecí a lidskou ontogenezi. Jeho srovnávací práce o morfologii obratlovců jsou s mírnými úpravami v jeho rodném Švýcarsku stále používány jako vysokoškolské učebnice. Portmann ve svém mládí navštěvoval malířské kurzy u Woelfflina a jeho zkušenost zvířecí formy byla celoživotně spoluformována estetickým nazíráním. Ilustrace a fotografie tvoří podstatný doplněk jeho teoretických studií, kde mu měly sloužit mj. jako podpora pro jeho slavnou tezi o – v porovnání s ostatními primáty – předčasném narození lidského dítěte. Ukážeme si, jak se ve vyhodnocování lidské embryogeneze a rané ontogeneze uplatňují ontologické předpoklady, které biologii svazují s filozofií a nosnými idejemi dané kulturní epochy.

Laura Delgado, Oscar Agudelo: Self expression of nature and pattern formation theory

'Nature does not showcases for someone, it just expresses its creativity.'

'....as if the evolution of plants and animals had stumbled upon this place, in the vicinity of the chaotic and as if it had found that, staying there, it increased its creativity to the maximum.'
Manuel de Landa, Living at the border of chaos

We discuss how some mathematical tools have been used to study certain models in the morphogenesis of fur patterns in some animals like leppards and zebras. Our discussion pays special attention to the broad ideas, strategies and visual aspects that connect the Turing's theory of pattern formation with the mathematical results.