Ondřej Koukol: Proč a jak kreslit mikroskopické houby...

Onřej Koukol: Proč a jak kreslit mikroskopické houby v době špičkové optické, elektronové a konfokální mikroskopie?

Ilustrace formou perokresby představuje hned po kolorované kresbě nejstarší způsob vyobrazení hub ve vědecké literatuře. V případě mikroskopických hub došlo k udržení tohoto typu zobrazení až do současnosti, především v taxonomické literatuře a souhrnných kompendiích sloužících k identifikaci mikroskopických hub. Konkurenci hrají především optická a také skenovací elektronová mikroskopie. Při pozorování v optickém mikroskopu dochází v případě fotografie i kresby k zachycení stejného obrazu, na kterém jsou z podstaty přípravy sklíčkového preparátu pozorované struktury více či méně zploštělé (a tudíž deformované). Oproti fotografickému zachycení pozorované skutečnosti má ale kresba několik výhod. Ačkoliv představuje subjektivní zobrazení založené na zkušenosti a šikovnosti autora, je díky kresbě možné zdůraznit některé struktury pozorovatelné v mikroskopu, ale obtížně dokumentovatelné fotografií (skládání fotografií zaostřených v různé rovině může pomoci, ale často vede ke vzniku artefaktů), nebo provést jejich "rekonstrukci" před zploštěním v preparátu. Technikami založenými na vytečkování určitých částí pozorovaných struktur do různé hustoty lze dosáhnout i částečně prostorového efektu. U skenovací elektronové mikroskopie dochází k zachycení struktury v jejím téměř přirozeném prostorovém rozložení, které se jen obtížně zachytává kresbou. Na druhou stranu bývá častým artefaktem kolabování buněk s tenčí buněčnou stěnou a tato metoda je výrazně náročnější na přípravu preparátu na pozorování. Další výhody kresby vyplývají z absence rušivého pozadí, takže např. tabule sestavené z kreseb diagnostických znaků umožňují jejich současné srovnání pro více druhů nebo rodů a určování bez textového klíče (synoptického nebo dichotomického). V neposlední řadě se kresba mnohem lépe zachovává při kopírování, nebo skenování publikací.